Červen 2016

Půl roku ve "zkratce"

15. června 2016 v 19:14 Den po dni
Po dlouhé době na blogu. Upřímně asi bych sem nezavítala, nebýt včerejší konverzace s M. a mého dnešního volného odpoledne (Rozumějte - měla bych se učit, ale místo toho dělám úplně něco jiného.), tak bych se do psaní článku ani nepouštěla. Vlastně mě popravdě nijak zvlášť nenapadá, o čem psát. Netvrdím, že se v mém životě nic neděje - avšak nic, o čem by se dalo psát. Ovšem abych M. udělala radost, mohla bych v delší zkratce shrnout prvních šest měsíců roku 2016. A protože mi v poslední době připadá, že jsem příliš negativní, zkusím napsat pouze o všech pozitivních věcech, na které si vzpomenu.

Leden - Poprvé v životě jsem zažila upřímný láskyplný novoroční polibek. Skoro celý první lednový den jsem pak strávila se svou ženou a přítelem. Smiloval se nad námi garant velice těžkého předmětu a pro všechny studenty druhého ročníku, kteří nezískali minimálních dvanáct bodů ani na druhý pokus, vypsal pokus třetí. Já se to dozvěděla asi dva dny předem a protože se to konalo až odpoledne, nebránilo mi jít večer s K. na křídla. Sezení na pár hodinek se protáhlo až někdy do rána. Další den jsem se bolehlavem vydala do školy, napsat si test potřetí. I když jsem myslela, že opět budu neúspěšná, stal se opak a já byla připuštěna k ústní zkoušce, ze které se mi podařilo dostat A = nejlepší možné hodnocení. Další den mě čekal výlet za D., protože se o víkendu konal její stužkovák. Podařilo se mi zvládnout cestu až do její vesnice. I stužkovák byl opravdu příjemný - všichni věděli, že jsem urazila přes 200 Km, vážili si toho a chovali se ke mně chovali opravdu mile. Následující pondělí bylo opravdu důležité - první výročí s mým milovaným. Koncem měsíce jsem objevila knihkupectví Martinus a když jsem zjistila, že mají ve slevě sérii Sukubu, rozhodla jsem si přiobjednat druhý díl a k ní i knihu Nemilovaní od Johna Saula, která mě naprosto pohltila. A taky mě pohltily Hunger Games.

Únor - Konec úmorného zkouškového - podařilo se mi pokořit mikro. Jazzový koncert, na kterém jsem na záchodě našla 800 Kč, přijela žena na oslavu narozenin mého přítele. (Konal se formou koncertu) Koncem měsíce se rozjela moje vášeň - kupovat si knihy.

Březen - Hrozně moc koncertů a první z nich byli SIMPLE PLAN. Tím jsem si splnila svůj velký sen. Ještě před koncertem jsem se zastavovala v Pardubicích za M., což bylo moc fajn. Díky tomu, že jsme spaly na kolejích, jsem si připomněla, co mi z "intráckého života" chybí a co naopak vůbec. Dalším koncertem, který by stal za zmínu - The Paranoid s Horkýže Slíže přímo u nás ve městě - díky mé ženě, se nám podařilo dostat na vyprodaný koncert za předprodejní cenu. Jeden z posledních koncertů byli Zoči Voči kousek od místa bydliště mé ženy, kde se pak i přespávalo. Překonala jsem sama sebe a nejenže jsem zvládla spát u té hnusné potvory (čtěte hada) bez psychické újmy, dokonce jsem si na něj i sáhla! Následovala vtipná cesta domů. A abych netlachala jen o koncertech - na začátku měsíce se mi podařilo ve škole seznámit s příjemnými slečnami. Sháněla jsem někoho, s kým bych mohla dělat seminární práci - oslovila jsem jednu slečnu, která sice už byla domluvená s kamarádkou, ale souhlasila, že se k nim můžu přidat. O chvíli později si mě přidala jedna slečna, kterou jsem znala, protože mi o ní vykládala K. Potvrdila jsem jí to a ona mi po pár minutách napsala, že ona je ta třetí, se kterou budu dělat seminární práci. (Poznámka pro M.: K. = bývalá přítelkyně od bonbona) Jo a ještě jsem se zmiňovanou K. o Velikonocích zašla na pivo.

Duben - Začátkem měsíce se psaly hned dva průběžné testy - z daní a z řízení kvality. Upřímně mě potěšilo, že se mi daně podařilo zvládnout hned napoprvé a s relativně uspokojivým výsledkem. (Narozdíl od drtivé většině) Víkend předtím se pořádala opožděna "oslava jara". Kamarádi, ohniště, kytara, zpěv, pěkné počasí - Co víc si začátkem dubna přát? Příkládám vtipnou historku - Jak to tak bývá, všude se najdou lidé, kteří jsou trošku méně inteligentní a teď si představte, co se stane, když si tento člověk trošku (více) přihne? No, třeba to, že do ohniště přihodí svou ne zrovna levnou bundu jen proto, aby se zahřál. Asi o týden jsme s M. a K. měly domluvenou tradiční chlastačku v univerzitním parku (která se pak přesunula do zámeckého parku, takže jedno místo lepší než druhé) Opět jsem si objednala knihy, které se mi podařilo vyzvednout si přímo na své narozeniny. Dostala jsem nádherný dárek od K., která mi věnovala takovou ručně vyrobenou knížečku s našimi fotkami a k nim vždycky připsala pár vět. Jo, samozřejmě nesmím zapomenout na moji "oslavu narozenin", kde se sešlo zhruba 12 lidí jenom proto, aby to se mnou trochu zapili.

Květen - Dva Majálesy, které mi umožnily vidět skvělé kapely a skvělé lidi. Poměrně úspěšně mi začalo zkouškové, tak doufám, že poměrně úspěšně i skončí. Poslední víkend byl poměrně nabitý - Začalo to takovou neformální stand up comedy, která mi pomohla se dokonale uvolnit, zasmát se a na chvíli vypustit, pak zažít filozofickou hodinku s člověkem, se kterým byste to opravdu nečekali. Pátek na tom samém místě, avšak s trochu jinými lidmi, byl taky poměrně příjemný. V sobotu se šlo jen tak popít s tím, že o půlnoci dorazí gympláci, kteří oslavují maturitu. Plánovala jsem odjet nejpozději před třetí. Ovšem zábava se poměrně vyvinula a já se do postele dostala až v pět ráno. A neděle? Kino s nádherným filmem "Alenka v říší za zrcadlem".

Červen - Rozhodla jsem se jít na opravnou zkoušku 3. 6. místo 24. 6., což se mi rozhodně vyplatilo. Po ní jsem jela za M. a udělaly jsme si pěkný večer s Amundsenkou u řeky. Ta mi ještě opožděně předala dárečky k narozeninám - Rámeček se společnou fotkou a Bertíkový fazolky 1000x jinak. V neděli na to jsem s K. jela na brigádu, která byla celkem únavná, ale vyplatila se. Když přijde asi pětiletý klučina a poví vám, že se mu vaše stanoviště líbilo nejvíc, tak to opravdu potěší. Večer jsem se pak zastavila za přítelem, který byl na akci zvané "Deskohraní" = vezmete do hospody pár lidí a deskovky. Minulý víkend mi odstartoval čtvrtkem, kdy jsem si se svou ženou udělala výlet do Bratislavy. Po cestě tam jsem potkala milou Polku, která se se mnou podělila o krowky, které vezla kamarádům na Slovensko, pozvala mě v přestupní stanici na pivo (Já ale byla nemocná, takže jsem byla nucena dát si Kofolu.) a na rozloučenou mě objala. Je milé, že se k vám člověk, kterého znáte dvě hodiny, chová tak hezky. Další den se jelo do Valtic na degustaci vín - to by samo o sobě nebylo tak náročné, kdyste ale předešlý den nevstávali ve 4:45 a domů se dostali v sedm ráno, kde jste spali jen necelé dvě hodiny. V sobotu večer pak INEKAFE a v neděli opět Deskohraní. A co tento týden? Zkouška z makra, kterou snad mám, o víkendu opět brigáda, pak možná "Hardcore barbeque" (Hardcorové kapely a u toho grilovačka) Nejsem příznivec tohoto žánru, ale vzhledem k tomuto spojení se asi obětuju a půjdu se podívat.